2000

 

Pokračování studia ve třídě profesora Gerharda Merze

 

V Düsseldorfu pokračuje ve studiu oboru malířství u prof. Gerharda Merze, u nějž zůstal do června 2002. Soustavně experimentoval s poloprůhlednou malířskou barvou. (Z pobytu u Merze pocházejí Černé stoly, Mobilizace v makovém poli, Mobilizace opus I, Bílé stoly, vše 2002.)

​

​

​

2001

 

První výstava v galerii Václava Špály

​

Proběhla samostatná výstava v pražské Galerii Václava Špály (31. května – 24. června) pod názvem Obešel já polí pět, převzatým z Ladislava Klímy.

​

​Zahájil spolupráci s pražskou Galerií Pecka, kde v následujících letech uspořádal několik samostatných výstav.

​

​

​

2002

 

Pokračování studia ve třídě A. R.Pencka

​

V Düsseldorfu pokračoval ve studiu oboru malířství u prof. A. R. Pencka, u nějž školu dokončil v květnu 2005. V roce 2004 u Pencka získal diplom Meisterschüler a roku 2005 absolventský Akademienbrief.

​

U Pencka namaloval: Kluka s konvemi, Kluka s konvemi v makovém poli, Kočku s kužely, vše 2002; K. s kočkou, 2003; Alchymistu, Metafyzika, St. Angera, vše 2004.

​

Během roku 2002 navázal také spolupráci s Traders Pop Gallery v nizozemském Maastrichtu, ve které proběhly jeho samostatní výstavy opět v letech 2004 a 2009.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​

 

​​
2003

 

Spolupráce na výstavních projektech s kurátorem Karlem Srpem

​

Kurátor Karel Srp jej přizval k účasti na kolektivní výstavě Perfect Tense – Malba dnes, konané v Jízdárně Pražského hradu

(19. prosince 2003 až 14. března 2004), na které představil práce Bílá kočka na barelu, 2000; Oběšená kočka s dvěma barely, 2003.

​

​

​

2006

​

Berlínské roky

​

Po ukončení düsseldorfské Kunstakademie žil od roku 2006 do ledna 2009 v Berlíně. Má ateliér ve čtvrti Pankow.

​

V berlínské Galerii Michael Schultz se konala výstava pěti studentů ateliéru A. R. Pencka s názvem Das Recht auf Unreife, na které byl zastoupen obrazy Dva barely, 2000; Pták na sudu, 2001; a Kolo, 1999. 

​

Na výstavě pod názvem Urychlovat nekonečno v druhém patře Staroměstské radnice v Galerii hlavního města Prahy (29. listopadu 2005 – 12. února 2006) Typlt ukáže mj. obrazy K. s kočkou, 2003; Oběšená kočka s fialovou vodní elektrárnou, 2004; Metafyzický obraz a Urychlovat nekonečno, oboj. 2005.

​

​

Nečekaný úspěch hudebního uskupení WWW

​​

Skupina WWW vydala CD Neurobeat, pro něž složil většinu textů. K CD vznikají k písním Míč a Lexikon na motivy Typltových obrazů dva videoklipy, které režíroval Jiří Málek a vystupoval v nich Ondřej Anděra, zpěvák skupiny WWW.

 

​

 

2008

​

Výstavy pod kurátorským vedením Petra Vaňouse a Edith Jeřábkové

​

Petr Vaňous jej zařadil na kolektivní výstavu Resetting. Jiné cesty k věcnosti (Městská knihovna v Praze, Galerie hlavního města Prahy), na níž vystavil mj. Lízače, 2008; Kluky se šnekem a Chlapce s kočkou, oboj. 2007. 

​

Kurátorka Edith Jeřábková jej vybrala na putovní výstavu Lovci lebek, zahájenou v Galerii Klenová v Klatovech a pokračující v Galerii Šternberk, ve Východočeské galerii v Pardubicích a v Kunst und Gewerbevereinu v německém Řezně. Představila obrazy: Cizí kluk, Cizinec a Na čtverečkované podlaze, vše 2006.

​

​

Atelier v Meet Factory v Praze

​

Až do roku 2009 měl ateliér v MeetFactory, ve kterém vytvořil soubor geometrických obrazů jako: Metafyzický obraz II, Terminály v noci a Turbíny, vše 2008.

 

​

 

2009

​

Výstavy v Praze a v Brně. Druhé album skupiny WWW

​

Krátce měl ateliér v původném ateliéru Filipa Černého v Lucemburské ulici na pražském Žižkově a pak ve Vršovicích.

​

Skupina WWW vydala 20. dubna CD Tanec sekyr, pro něž napsal většinu textů. WWW obdrželi cenu Revolver Revue.

​

V brněnské Galerii Ars proběhla samostatná výstava Tak se může smát jenom cizinec (24. března – 17. dubna) mj. s obrazy: Tak se může smát jenom cizinec, Smějící se cizinec a Tour de France, vše 2007.

​

Pražská Galerie Vernon City uspořádala výstavu Turbína v noci (28. července – 27. září.), na které byly mj. obrazy: Med v medu, 2009; Turbína v noci a Metafyzický obraz II, oboj. 2008.

​

​

​

2010

​

Výstavy v Galerii Zdeněk Sklanář

​

V Galerii Zdeněk Sklenář se uskutečnila výstava Já Typlt, Ty Typlt (7. – 25. května). V letech 2010 a 2011 provedl David Vrbík na motivy Typltových obrazů 3D-animace ke skladbám skupiny WWW Tikající muž a Anatomie ​(hudba Ondřej Anděra, texty Lubomír Typlt).​

​

​

​

2011

​

Výstavy v Praze a v Brně. Profesor Markus Lüpertz navštívil Českou republiku

​

V brněnském Domě pánů z Kunštátu (22. dubna až 5. června) proběhla samostatná výstava pod názvem Mobilizace.

 

*11. dubna se narodil syn František.

​

V Chodovské tvrzi v Praze připravili samostatnou výstavu pod názvem Holky (17. září až 4. listopadu), která představila mj. obrazy: Bílé šatičky, Daleko neutečou, Žhářky, Neohlížej se, vše 2011; v Oblastní galerii v Liberci výstavu Kdo bydlí v srdečních komorách? (14. dubna – 12. června), soustředící se na výběr prací na papíře.

​

Souběžně měl v Oblastní galerii v Liberci první samostatnou výstavu v České republice i liberecký rodák Markus Lüpertz, který při této příležitosti galerii navštívil.

​

​V Městské galerii v Berouně uspořádali výstavu pod názvem Nepřišel jsem k vám na zahradu pro kytky! (10. září až 7. října).​​

​

Petr Vaňous jej zařadil na skupinovou výstavu Fundamenty & Sedimenty. Vzpoura hraček 2011 v Městské knihovně v Praze (Galerie hlavního města Prahy, 2. února – 1. května), na níž byl zastoupen mj. obrazy: Terminály v noci a Turbíny, oboj. 2008.

​

V Galerii Zdeněk Sklenář proběhla výstava Markus Lűpertz, A. R. Penck a jejich žák Lubomír Typlt (1. června – 30. července). Na její přípravě se podílel německý galerista Michael Werner, který při této příležitosti Prahu navštívil.

 

 

2012

​

Samostatná výstava „Tikající muž“ v Galerii hlavního města Prahy

 

Konaly se samostatná výstavy nazvané Tikající muž  (Městská knihovna v Praze, Galerie hlavního města Prahy, (6. června – 9. září) a Daleko neutečou (Fait Gallery, Brno, 21. září – 1. prosince).

​

Lubomír typlt se účastní Smalt Art Vítkovice.

​

Uskutečnila se samostatná výstava Žháři (Dům umění v Opavě, 9. listopadu – 30. prosince).

 

 

2013

​

Skupinová výstava „ Motýlí efekt“ v Rudolfinu v Praze

​

Petr Vaňous jej zařadil na výstavu Motýlí efekt? (Galerie Rudolfinum, Praha, 8. ledna – 10. března), na nížse prezentoval mj. šestidílným obrazem Křik, 2012.

 

V berlínská Galerii Poll proběhla výstava pod názvem Düster ist die Nacht (27. dubna až 8. června).

Skupina WWW Neurobeat vydala CD a knihu Atomová včela, shrnující všechny texty, kterí pro ni Typlt napsal.

 

​

 

2014

​

Výstava „Velké koncilium“ v Brně

​

Do výstavy Velké koncilium konané v brněnské Galerii Ars (16. dubna – 16. května) zařadil nejen stejnojmenné obrazy, ale i První vlnu a Druhou vlnu, oboj. 2013. Měl dva obrazy na rozsáhlé přehlídce Zářivý krystal, věnované dílu a odkazu Bohumila Kubišty a konané na podzim v ostravském Domě umění.

​

V berlínské Galerii C&K Galerie proběhla výstava (18. října – 22. listopadu) A. R. Penck zum 19(75) Lubomír Typlt.

​

 

​

2015

​

Společná výstava s A.R. Penckem v Praze

​

V pražském Topičově salonu (3. – 27. března) se uskutečnila výstava Penck–Typlt mj. s obrazy: Básnířky a Vichřice, oboj. 2014; Velké koncilium a Druhá vlna, oboj. 2013.

 

Nově zrekonstruovaná Galerie Vyšehrad zahájila svůj provoz výstavou Kníraté odpoledne (6. března – 12. dubna) mj. s obrazy:

Kníraté odpoledne a Radioaktivní těsto, oboj. 2014.

 

Souběžně s nimi se konala v Galerii U Betlémské kaple výstava prací na papíře Rezonance, Načeradský, Bolf, Typlt 

(19. února – 29. března).

 

Na pozvání pana Jana Světlíka se podruhé zůčastnil výstavy Smalt Art Vítkovice, kde vytvořil práce v technice emailu.

​

 

2016

​

Vydání monografie ,,Tikající muž “

​

V listopadu tohoto roku vyšla Typltova monografie s názvem Tikající muž. Kunsthistorik a kurátor Karel Srp v ní popsal Typltův umělecký vývoj od roku 1996. Monografie obsahuje množství reprodukcí nejdůležitějších prací do roku 2015.

 

Samostatné výstavy v Praze a Paříži

​

V Galerii Zdeněk Sklenář vystavil Typlt od 9.6. do 6.8. 2016 nové práce. Výstava měla název Mladí bozi.

 

Kromě výstavy v Praze měl autor i dvě samostatné výstavy v Paříži. Galerie Oneiro vystavila pod názvem Transition v termínu od 12.3.2016 do 30.4.2016 výběr velkoformátových maleb a prací na papíře. V návaznosti na tuto výstavu byl v českém centru v Paříži vystaven obraz Pláč, sestávající z šesti dílů. Výstava měla název Tikající muž a kromě olejů byly na výstavě vystaveny i práce malované temperou na papíře.

 

 

2017

​

Výstavy v Bruselu, Praze a Liberci a nový objekt ,,Red Convoy''

​

Pražský dům v Bruselu, který v Bruselu reprezentuje hlavní město Prahu, vystavil v termínu od 24.2. do 30.4.2017 vybrané starší a novější práce. Výstava měla název Ticking Man.

​

V Galerii DSC v Praze instaloval Typlt v rámci výstavy 370° kruhu, která byla v termínu od 17.8. do 19.9. 2017, nový objekt s názvem Red Convoy. Objekt byl vytvořen z devíti bycyklů, které měly místo kol deštníky. Tento objekt inspiroval Typlta k nové sérii obrazů, jako jsou například Kolonizace I., Kolonizace II., nebo obrazy Kolo I.-V.

​

V Galerii U Betlémské kaple proběhla v termínu od 7.9.2017 do 4.10.2017 výstava prací na papíře, kreseb a temper na papíře. Výstava měla název Vizionáři. Výběr prací na papíře prezentovala i výstavní síň Prostor 228 v Liberci. Výstava proběhla v termínu od 1.9. do 14.11.2017.

 

​

​

2018

​

Velké výstavy v Jihlavě a v Praze

 

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě uspořádala Typltovi od 25.1.2018 do 8.4.2018 samostatnou výstavu Jedlíci kukuřice. Typlt zde prezentoval vedle své nové série Jedlíci kukuřice také výběr velkoformátových obrazů z období, kdy vyšla jeho monografie Tikající muž. Kurátorka výstavy, Ilona Staňková, do výstavy zapojila i Typltovu textařskou tvorbu a  zveřejnila textové fragmenty částečně ve spojení s obrazy. Na vernisáži výstavy hrála skupina WWW Neurobeat, která výstavní prostory ozvučila Typltovými výmluvnými texty.

​

Po intermezzu v nově otevřené Galerii Nola v Náchodě a skupinové výstavě DANCING PEOPLE ARE NEVER WRONG v pražské The Chemistry Gallery pak tato galerie od 12.6.2018 do 17.6.2018 prezentovala Typlta během basilejského veletrhu umění Scope Art Show, jenž se koná ve stejnou dobu jako Art Basel.

​

Zvědavému pražskému publiku ukázal Typlt od 29.6.2018 do 2.9.2018 v prostorách Galerie Václava Špály, že se člověk neutopí dvakrát ve stejné řece. S odkazem na Heráklitovo rčení „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ Typlt pojmenoval svou samostatnou výstavu na Národní třídě podle stejnojmenného alba své skupiny WWW Neurobeat – Neutopíš se dvakrát v téže řece. Pod tímto názvem pak představil nejen nové obrazy jako např. Pod nebem nebe, ale i novou malířskou techniku, kdy pracuje s vícero barevnými vrstvami jako např. na obraze Pacifisté.

 

Paralelně k vydání nového alba Typltovy skupiny WWW Neurobeat, pro kterou, jak už bylo zmíněno, píše texty, se v pražské galerii DSC Gallery konala od 25.9.2018 do 10.10.2018 výstava Slunce v úplňku / Full Moon Sun, které se vedle Typlta účastnili i spřátelení umělci Ivan Pinkava, Krištof Kintera, Adam Stěch a Miroslav Polách.

​

Ke konci roku Typl předvedl výběr svých nových děl ve Výstavní síni Chrudim a v brněnské galerii ARTIKLE.

​

​

​

2019

​

V dialogu s mistry – A. R. Penck a Jiří Načeradský

 

Rok 2019 se pro Lubomíra Typlta nesl ve znamení reflexe vlastních uměleckých kořenů a uznání ze strany renomovaných institucí.

 

Významným momentem byla výstava Příčný řez / A Cross-Section v Galerii moderního umění v Hradci Králové, kurátorovaná Petrem Vaňousem, kde Typltova díla vstoupila do přímého dialogu s pracemi jeho zesnulého profesora a mentora Jiřího Načeradského.

 

V květnu pak jeho pozici na domácí scéně potvrdila účast na skupinové výstavě Vrcholení – Nejvyšší polohy českého výtvarného umění v pražské Galerii Zdeněk Sklenář.

 

Jeho tvorba byla oceněna i v Německu: jako absolvent třídy A. R. Pencka na Kunstakademii v Düsseldorfu se zúčastnil výstav BLUE IS HOT AND RED IS COLD v Kunsthalle Düsseldorf a v Kultur Bahnhof Eller. Svou mezinárodní tržní pozici upevnil společnou prezentací se sochařem Richardem Stiplem na uměleckém veletrhu VOLTA Basel.

 

Závěr roku tvořila skupinová výstava Die haben einen Vogel v berlínské C&K Galerie u příležitosti 30. výročí působení galeristky Christiane Bühling-Schultz, kde Typlt představil svůj obraz Violette Grenze / Fialová hranice.

 

V soukromém životě byl tento rok ve znamení březnového narození druhého syna Nikolase.

​

​

​

2020

​

Somnambulní světy v dobách izolace

​

Navzdory globálním pandemickým omezením byl Typlt umělecky mimořádně produktivní a aktivní.

 

V berlínské C&K Galerie zahájil samostatnou výstavu Somnambul, k níž v nakladatelství Kerber Verlag vyšel katalog s textem kunsthistorika Christopha Tannerta. Tato publikace nabídla hlubokou analýzu jeho náměsíčného, často zneklidňujícího světa postav, který v době izolace získal novou intenzitu.

 

Souběžně představil v bratislavské galerii White & Weiss Contemporary Art výstavu Štěpení / Splitting a v Essenu byl opět k vidění v kontextu Penckovy třídy (Klasse A.R. Penck) v galerii Frank Schlag & Cie.

​

​​​

​

2021

​

Tančící Pentagon a dvě dekády práce na papíře

​

Rok 2021 znamenal vrchol v muzejní prezentaci jeho díla. Retrospektivou Tančící Pentagon / Dancing Pentagon v Alšově jihočeské galerii (AJG) v Hluboké nad Vltavou Typlt realizoval svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Pod kurátorským vedením Britky Jane Neal bylo shromážděno 65 klíčových děl z mnoha soukromých sbírek.

 

Událost doprovázelo vydání dvou publikací: vedle obsáhlého katalogu k hlavní výstavě, v němž Jane Neal ve svém textu nazvaném Riddles and Retribution / Rébusy a odplata pátrá po původu Lubomírových neobvyklých nápadů, vyšla i kniha Vrstevnice křiku / Contour Line of Crying s textem Karla Srpa, mapující Typltovu temperovou tvorbu posledních dvou dekád.

 

V DSC Gallery pak společně s malířkou Simone Haack – souputnicí z berlínských let a „shooting star“ scény – představil nové polohy figurativního zobrazení.

 

Na podzim byl rok korunován narozením dcery Magdalena.

​

​

​

2022

​

Od regionální sounáležitosti ke globální viditelnosti

​

Hlavním bodem roku 2022 byla účast na výstavě Personal Structures v rámci 59. benátského bienále. V Palazzo Bembo Typlt představil velkoformátová plátna Revoluce a Tančící octagon.

 

V České republice souběžně vystavoval v Galerii Kaple ve Valašském Meziříčí se samostatnou výstavou Zatahej mě za vlasy / Pull My Hair a ve Slováckém muzeuv Uherském Hradišti.

 

Prestiž jeho děl u soukromých sběratelů potvrdila výstava sbírky Pavla Brože v J&T Bance. Kromě Lubomírových děl sbírá Brož také práce jeho kolegů věnujících se figurativní malbě: Adama Štecha, Josefa Bolfa, Daniela Pitína a Alexandra Tineie.

 

Významnou událostí byla také hojně navštěvovaná skupinová přehlídka Nadějné vyhlídky / Great Expectations v pražském centru DOX. Pod kurátorským vedením Otto M. Urbana zde Typlt po boku dalších umělců kriticky zkoumal motiv dítěte v současném umění; ústředním bodem jeho prezentace byl monumentální šestidílný cyklus Pláč I–VI (2012) zachycující dvanáct křičících nemluvňat, který pochází ze sbírky Kunsthalle Praha. 

​

​

​

2023

​

Mezi levitací a existenčním napět

Rok 2023 znamenal etapu, v níž Lubomír Typlt dále radikalizoval své motivy izolace a skupinové dynamiky.

 

Zahájen byl výstavou Sevřely se kleště oblohy / The Heavens Have Closed Their Grip v galerii GaP ve Znojmě, na kterou v létě navázala velká přehlídka Levitace / Levitation v pražské Ville Pellé. Pod kurátorským vedením Karla Srpa se zde ukázalo, jak Typlt využívá vznášení svých postav nejen jako fyzický stav, ale jako existenciální metaforu.

 

Rok uzavřela výstava Nově příchozí / Newcomers v Galerii Josefa Lieslera v Kadani.

 

Mezinárodně zůstal Typlt v povědomí mimo jiné svou účastí na projektu Vermeer Contemporary v CSR Contemporary v Berlíně, který zdůraznil jeho dialog s klasickou malbou.

​

​

​

2024

​

Synergie a mezinárodní scény

​

V roce 2024 se pozornost přesunula k fyzické přítomnosti a zákonům dynamiky. Výrazným momentem byla výstava Proti zákonom gravitácie / Against the Laws of Gravity, kterou uspořádala galerie mantraconcept v působivých prostorách Pradiareň 1900 v Bratislavě – monumentální industriální památce, která poskytla Typltovým velkoformátovým dílům ideální prostor. Zde také poprvé spolupracoval se slovenským kurátorem Michalem Stolárikem.

​

V Praze došlo v DSC Gallery k napínavému uměleckému dialogu v rámci dvojvýstavy TYPLT & ŠTECH, jejímž kurátorem byl Ital Domenico de Chirico.

 

Spolupráce s DSC Gallery pokračovala i na mezinárodním poli: na veletrhu Positions Berlin Art Fair Typlt představil úspěšnou sólovou prezentaci (rovněž v kuraci Domenica de Chirica). Kromě maleb zde vzbudil značnou pozornost publika jeho objekt z deštníků a kol.

 

Jeho sochařské a malířské prace byly také k vidění na tematických výstavách jako Jízda / Ride v centru EPO v Trutnově nebo během olympijských her v Českém centru v Paříži.

​

​

​

2025

​

Institucionální uznání, tržní úspěchy a ozvěny Neurobeatu

​

Rok 2025 se ukázal jako jeden z nejvýznamnějších milníků v Typltově kariéře, poznamenaný hlubokým institucionálním uznáním. Prestižním krokem byl nákup čtyř klíčových děl z různých období jeho tvorby do sbírek Národní galerie v Praze: ikonické práce K. s kočkou (2003), zářivě zneklidňujícího plátna Oběšená kočka s vodní elektrárnou ve žluté (2003), záhadného Metafyzického obrazu II (2008) a naléhavého Cizího kluka (2006).

​

Toto institucionální potvrzení se odrazilo i na trhu s uměním: Lubomír Typlt patří k nejžádanějším současným umělcem v České republice. Jeho díla na aukcích pravidelně dosahují špičkových cen a potvrzují jeho postavení jako jedné z ústředních postav moderní figurativní malby.

​

Hudebně byl rok rovněž bohatý: práce na novém albu WWW Neurobeat a doprovodná crowdfundingová kampaň – druhá nejúspěšnější v historii České republiky – začaly již v roce 2024. Začátkem roku 2025 bylo album v legendárním pražském klubu Roxy slavnostně pokřtěno. Kmotry tohoto díla se stali dvě osobnosti české kultury: hvězdný režisér Jan Prušinovský a renomovaná umělkyně Magdalena Jetelová.

​

Výstavně byl Typlt v tomto roce přítomen výstavami Kolik stojí mé energie 1 watt? / How Much Does 1 Watt of My Energy Cost? v galerii Pekelné sáně v Kroměříži a Počkáme raději až půjde někdo kolem / We'd Better Wait Until Someone Comes By v pražské Galerii U Betlémské kaple.

 

 

 

2026

​

Léto na Dunaji a vizuální síla televize

​

Rok 2026 se nese ve znamení špičkových mezinárodních projektů. V březnu bude v rámci Noci divadel zahájena výstava Velká panika v Divadle Oskara Nedbala v Táboře.

​

Vrcholem léta bude rozsáhlá samostatná výstava v Danubiana Meulensteen Art Museum v Bratislavě (7. 6. – 30. 8. 2026). Toto muzeum, které velkolepě spočívá jako poloostrov v Dunaji, je považováno za jedno z nejexkluzivnějších a architektonisch nejpůsobivějších míst pro současné umění v Evropě a nabízí dokonalou scénu pro Typltovy velkoformátové vize.

 

Na podzim je plánována výstava v Urxval Gochez Gallery v Barceloně.

​

Mimořádná kulturní událost čeká diváky také na televizních obrazovkách: Lubomír Typlt se nepřímo podílí na novém seriálu Oddíl B režiséra Jana Prušinovského. Jedna z hlavních postav ztvárňuje malíře, jehož díla zobrazená ve filmu jsou v originále od Typlta. Seriál má být vysílán na podzim 2026 a slibuje přiblížit Typltovu nezaměnitelnou estetiku milionovému publiku.

​

​

​

2027

​

Zaměřeno na Německo

​

Mezinárodní přítomnost pokračuje i v roce 2027. Museum Ludwig v Koblenzi věnuje Lubomíru Typltovi samostatnou výstavu. V kuraci Beate Reifenscheid a s podporou Galerie Zdeňka Sklenáře se zde uzavírá kruh, který opět staví do popředí Typltovo vzdělání na düsseldorfské akademii a jeho hluboké spojení s německou malířskou tradicí.​​​​​​​​​​